Úvod
Mikroplasty jsou mikroskopické částice plastu, které se v posledních letech staly předmětem rostoucího zájmu odborníků i veřejnosti. Jsou všude kolem nás – ve vzduchu, potravinách, kosmetice, a především ve vodě a nádobí, se kterým přicházíme denně do kontaktu. Bez přehánění lze říct, že dnes každý z nás mikroplasty konzumuje – a to denně.
V tomto článku se podíváme na to, co jsou mikroplasty, jak se dostávají do našeho těla, jaké zdravotní dopady mohou mít a co můžeme dělat pro to, abychom jejich příjem minimalizovali. V závěru nabídneme i biohackerské strategie, jak tělo podpořit při jejich detoxikaci.
Co jsou mikroplasty a jak se do těla dostávají?
Mikroplasty jsou plastové částice o velikosti menší než 5 mm. Dělíme je na dvě hlavní kategorie:
- Primární mikroplasty – vznikají přímo jako malé částečky (např. v kosmetice, průmyslu).
- Sekundární mikroplasty – vznikají rozkladem větších plastových předmětů (např. PET lahví, sáčků nebo plastového nádobí).
Do našeho těla se dostávají několika způsoby:
- Vodou: Mikroplasty se nacházejí v kohoutkové i balené vodě – podle některých studií je jich v balené vodě více.
- Potravinami: Nejčastěji v mořských plodech, soli, balených potravinách a čaji v plastových sáčcích.
- Vdechováním: Jsou přítomné ve vzduchu v interiérech i exteriérech, včetně textilií a prachu.
- Plastovým nádobím: Uvolňují se při zahřívání, mytí v myčce, nebo kontaktu s kyselými a mastnými potravinami.
Mikroplasty v nádobí a vodě: Nenápadné, ale všudypřítomné
Možná si říkáte: „Vždyť já používám jen kvalitní plastové lahve a krabičky.“ Jenže i nejkvalitnější plasty podléhají degradaci. Při každém ohřevu jídla v plastové nádobě, při mytí v myčce nebo skladování kyselých a mastných potravin, dochází k uvolňování mikročástic plastu do potravin i vody.
Rizikové situace, kdy se mikroplasty uvolňují:
- Ohřev jídla v plastu (zejména v mikrovlnce)
- Mytí plastových nádob v myčce – horká voda, tlak a chemie urychlují uvolňování částic
- Dlouhodobé skladování tekutin v plastových lahvích (i BPA-free)
- Používání poškrábaného nebo starého plastového nádobí
Kohoutková vs. balená voda
Překvapivě více mikroplastů často obsahuje právě balená voda. Podle studie publikované v Nature Scientific Reports byly mikroplasty nalezeny ve 93 % testovaných balených vod. Nejčastěji se jednalo o polypropylen (materiál uzávěrů), PET a polystyrén.
Kohoutková voda obvykle obsahuje méně mikroplastů, ale i ta je kontaminovaná – zejména kvůli průchodům potrubím a plastovým filtrům. Proto je vhodné používat filtraci vody, například uhlíkové nebo reverzní osmózy.
Dopady mikroplastů na lidské zdraví
I když se stále zkoumá jejich dlouhodobý vliv, už dnes víme, že mikroplasty nejsou v těle pasivní. Naopak:
- Zánětlivost: Mikroplasty mohou poškozovat buňky trávicího traktu a vyvolávat zánětlivé reakce.
- Oxidativní stres: Některé plasty obsahují aditiva, která mohou zvyšovat produkci volných radikálů.
- Hormonální disruptory: Mikroplasty mohou nést látky jako BPA, ftaláty nebo dioxiny, které narušují hormonální rovnováhu.
- Narušení mikrobiomu: Kontakt plastových částic se střevní flórou může ovlivnit rovnováhu mezi „hodnými“ a „špatnými“ bakteriemi.
- Bioakumulace: Plastové částice mohou na sebe vázat těžké kovy a toxiny, které se ukládají v tkáních.
Podle studie publikované v PubMed (2019) se mikroplasty našly ve stolici každého testovaného člověka – bez ohledu na věk, pohlaví nebo místo bydliště.
Kolik mikroplastů denně přijímáme?
Výzkumy naznačují, že průměrný člověk zkonzumuje až 5 gramů mikroplastů týdně – což odpovídá váze jedné kreditní karty. Ročně to může být více než 250 gramů! Největšími zdroji mikroplastů v běžné stravě a pitném režimu jsou:
- Balená voda – až 100× více mikroplastů než voda z kohoutku
- Mořské plody – hlavně mušle, krevety a ryby, které často konzumujeme celé
- Plastové obaly – především při ohřevu nebo skladování tučných a kyselých jídel
- Čaj v plastových sáčcích – při zalití se do nápoje mohou uvolnit miliony mikročástic
Jak minimalizovat kontakt s mikroplasty?
I když se mikroplastům dnes zcela nevyhneme, můžeme výrazně snížit jejich příjem chytrými rozhodnutími:
- Pijte vodu z kvalitního filtru – ideálně uhlíková filtrace nebo reverzní osmóza
- Používejte skleněné nebo nerezové lahve a nádoby
- Nikdy neohřívejte jídlo v plastu – používejte sklo nebo keramiku
- Vyhněte se plastovým čajovým sáčkům – volte sypané čaje nebo papírové filtry
- Nepoužívejte poškrábané plastové nádobí – uvolňuje více částic
- Omezte konzumaci balené vody a balených jídel
Biohacking strategie pro detoxikaci mikroplastů
Kromě prevence můžeme tělu pomoci zbavit se části zátěže pomocí biohackerských nástrojů. Neexistuje zázračná pilulka, ale kombinace funkčních látek a přístupů pomáhá s detoxikací:
- Glutathion – nejdůležitější antioxidant v těle, klíčový pro jaterní detox
- NAC (N-acetylcystein) – prekurzor glutathionu, podporuje vylučování toxinů
- Ostropestřec mariánský – tradiční bylina pro regeneraci jater
- Spirulina a chlorella – vážou toxiny, těžké kovy a podporují vylučování
- Antioxidanty (vitamin C, zinek, selen) – chrání buňky před poškozením
- Vláknina – podporuje vylučování škodlivin přes střeva
- Sauna nebo infrasauna – aktivuje detoxikaci přes kůži
- Hydratace a pohyb – základní podmínky funkční lymfatické drenáže
Doporučené produkty z Primal Nutrition
V Primal Nutrition najdete doplňky, které podpoří přirozenou detoxikaci těla a pomohou eliminovat negativní dopady mikroplastů:
- Glutathion – silný antioxidant podporující detoxikaci na buněčné úrovni
- NAC (N-acetylcystein) – chrání játra, podporuje imunitu a tvorbu glutathionu
- Spirulina – vázání těžkých kovů, posílení imunity, bohatá na živiny
- Ostropestřec mariánský – tradiční podpora jater a regenerace
- Zinek – ochrana buněk před oxidativním stresem
Produkty jsme vybrali na základě aktuálních studií a trendů v oblasti funkční medicíny a biohackingu. Všechny mají čisté složení bez zbytečných plnidel a příměsí.
Často kladené otázky (FAQ)
1. Je možné úplně se vyhnout mikroplastům?
V současné době téměř ne. Jsou v ovzduší, potravinách i vodě. Dobrou zprávou ale je, že jejich příjem lze výrazně omezit správným výběrem nádobí, vody a stravy.
2. Co je horší – balená voda nebo kohoutková?
Obecně má balená voda vyšší obsah mikroplastů, zejména kvůli plastovým lahvím a uzávěrům. Kohoutková voda bývá kvalitnější, zejména pokud je filtrována.
3. Jak dlouho trvá, než se tělo zbaví mikroplastů?
To záleží na míře expozice a efektivitě detoxikačních procesů. Některé částice mohou v těle zůstat měsíce. Pravidelná podpora detoxikace pomáhá s jejich vylučováním.
4. Je BPA-free plast bezpečný?
Bohužel ne nutně. Často je nahrazen jinými chemikáliemi (např. BPS), které mají podobné hormonální účinky. Sklo a nerez zůstávají nejbezpečnější variantou.
Závěr
Mikroplasty jsou tichý problém moderní doby – neviditelné, ale všudypřítomné. I když se jim zcela nevyhneme, můžeme výrazně snížit jejich příjem a zároveň podpořit své tělo v jejich vylučování. Biohacking nabízí silné nástroje – od prevence po detoxikaci.
Začněte jednoduše: vyměňte plastovou lahev za skleněnou, filtrujte vodu, vyhněte se ohřevu jídla v plastu a podpořte detoxikaci kvalitními doplňky z našeho eshopu. Vaše buňky vám poděkují.
